Geologické Lokality


vše Vyvřeliny, Typové lokality, Chráněná území, Kameň a člověk, Ledovcové uloženiny, Mineralogické lokality, Minerální prameny, Jeskyně, Štramberský kras, Paleontologické lokality, Pseudokras

Články se štítkem "Vyvřeliny":

Bludné balvany v Sedlnicích

Bludné balvany. Kdo kolem nich bloudí? Nebo snad bloudí samy? Odkud? A kam? To je hromada otázek na které snad najdete odpovědi na následujících řádcích.

Číst více

Polštářové lávy ve Straníku

Přírodní památka je tvořena skalní stěnou s odkrytými vulkanickými horninami těšínitové asociace, které jsou seskupeny v tzv. polštářové lávy. Jejich vznik spadá do spodní křídy (před 130 – 120 miliony let), kdy se obrovským tlakem uvolnilo napětí a zapříčinilo vznik zlomů, kterými žhavá láva vystupovala k povrchu mořského dna. Podmořské výlevy lávy utuhly na strmých svazích a vytvořily jednotlivé chladnoucí bloky vytvarované do oblých polštářů, které byly posléze tmeleny mladším sopečným materiálem při následných erupcích. Polštářové lávy vytvářejí souběžně orientované bochníkovité tmavě hnědošedé bloky pyroxenického monchiquitu s radiálně orientovanou sítí trhlin.

Na vrcholu skalního výchozu byla roku 1892 postavena kaple zasvěcená Panně Marii, která jakoby bdí nad obcí Straník. Ke zděné kapličce vede dvouramenné schodiště obcházející celou skalku. Ze schodiště lze snadno pozorovat celý výchoz.

Lokalita se nachází ve Štramberské vrchovině a byla vyhlášená přírodní památkou v roce 1997. Cílem ochrany je zachování odkryvu polštářových láv v současné podobě pro vědecké, studijní a kulturně společenské využití.

GPS: 49°32'57.356"N, 17°59'14.328"E

                

Celkový pohled na lokalitu              Rozhraní dvou bloků polštářové lávy s kalcitovými žilkami

Číst více

Hončova hůrka

Oproti jihovýchodně ležící zvlněné a kopcovité krajině Podbeskydského podhůří není mírná vyvýšenina pro návštěvníky zajímavým cílem návštěv, přesto se z geologického hlediska jedná o významnou lokalitu. Vulkanické horniny, zejména pikrity a těšínity, zde prorážejí pískovce a jílovce těšínsko-hradišťského souvrství slezské jednotky. Ložní žíly hornin těšínitové asociace vznikly ve spodní křídě sopečnou činností. Těšínity získaly svůj název podle Českého Těšína, odkud se táhne pásmo spodnokřídových vyvřelin až k Novému Jičínu.
Hončova hůrka je tvořena pikritem. Je to hornina šedé až šedočerné barvy. Na kontaktu má hornina charakter karbonatického rohovce. Ze sedimentů se tu vyskytuje jílovec a prachovec. Mineralogicky je to velmi pestrá lokalita díky přeměnám horniny horkými roztoky. Celkem zde bylo nalezeno asi 30 minerálů (křemen, křišťál, kalcit, chalcedon, vzácněji také ametyst či záhněda).
GPS 49°39'35.523"N, 18°9'11.301"E
Heulandit - lokalita Hončova hůrka
Heulandit s kalcitem v dutinách pikritu
Hončova hůrka
Celkový pohled na lokalitu
Číst více

Pikritové mandlovce u Kojetína

V bývalém lomu proťatém cestou je odkryt typický příklad podmořské sopečné činnosti na území Podbeskydí. Jedná se o podmořský výlev těšínitových láv mandlovcového typu.

Při podmořském sopečném výbuchu ve spodní křídě se žhavé útržky lávy, sopečný písek a prach společně usazovaly v okolí vulkánu. Díky tomu dnes v hornině vidíme uzavřené části starší lávy s útržky jílovců. Unikající vulkanické plyny vytvořily v tekuté lávě četné bubliny. Po utuhnutí výlevu došlo působením horkých roztoků a mořské vody k částečné přeměně horniny a vyplnění plynových bublin minerály (převážně karbonáty). Tyto výplně se označují jako mandle.
GPS 49°33'32.092"N, 17°59'3.529"E
Celkový pohled na lokalitu
Xenolity v pikritu
Vápencový útržek v pikritu
Číst více